Triglav 2026: v dubnu sněhem na nejvyšší horu Slovinska

Středa 22.4.2026, cesta přes Rakousko do Bohinje

• Jeli jsme tři: Patrik, Honzík a já. Odpoledne autem přes Štýrsko a Korutany do Slovinska.
• Večer krátká zastávka u Bledského jezera, pak do Staré Fužiny u Bohinjského jezera, kde jsme měli ubytování.

Bled
Ledovcové jezero s ostrůvkem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, nad ním hrad na skále. Nejznámější turistické místo Slovinska, od Bohinje je to asi 25 km.

Čtvrtek 23.4.2026, Pokljuka, Studorski preval a Vodnikov dom

• Ráno procházka Starou Fužinou: dřevěné seníky, boží muka a nad vesnicí zasněžené hory.
• Autem nahoru na Pokljuku, start kolem půl jedenácté u Rudného pole (asi 1 390 m). V trávě jaterníky a čemeřice.
• Lesem a po svazích na Studorski preval (1 892 m). Na sedle svačina na kamenech, Honzík v péřovce, Patrik s mapou. Hned se slétla kavčata žlutozobá, brala jídlo z ruky a sedala na předloktí.
• Přes planinu Tosc, kde ze země lezly šafrány, na Velo polje. Od 1 800 m souvislý sníh, do kterého se boty bořily.
• Ve tři u Vodnikova domu (1 817 m). Na terase jablko a pití s výhledem na Triglav, nad hřebeny kroužil vrtulník a kavče pózovalo na sloupku zábradlí.
• Stejnou cestou zpátky přes Tosc a Studorski preval, k autu po sedmé večer, cestou poslední světlo za mraky.
• Večeře v Ribčevu Lazu u jezera, k ní víno a tiramisu ve sklenici. V noci hvězdy nad Starou Fužinou.

Pokljuka
Zalesněná náhorní plošina nad Bohinjem ve výšce kolem 1 300 m. Na Rudném poli je biatlonový areál, kde se jezdí Světový pohár, a odtud vedou cesty na Viševnik a k Vodnikovu domu.

Studorski preval
Sedlo (1 892 m) mezi Pokljukou a údolím Velo polje. Žijí tu kavče žlutozobé, černí krkavcovití ptáci se žlutým zobákem, kteří se nebojí lidí.

Vodnikov dom na Velem polju
Horská chata ve výšce 1 817 m pod jižní stěnou Triglavu, pojmenovaná po básníkovi Valentinu Vodnikovi. Odtud se chodí na Triglav přes Konjsko sedlo a Dom Planika.

Pátek 24.4.2026, z Uskovnice k Vodnikovu domu

• Ráno balení ve Staré Fužině, zastávka u Bohinjského jezera, hladina jako zrcadlo.
• Autem na Uskovnicu a odtud pěšky s plnými batohy. Já nesl lano přes rameno a cepín v ruce.
• Pastviny s dřevěnou kaplí a výhledem na celý hřeben nad Bohinjem, na loukách hořce.
• Pauza na kládě v lese, pak strmě nahoru. Skalní stupeň jsme s těžkými batohy lezli po kořenech.
• Nad Spodnjim Toscem (asi 1 550 m) traverz přes strmé sněhové pole se žlebem pod námi. Krok po kroku, cepín zapíchnutý do svahu.
• Odpočinky na kamenech, slunce pálilo i v 1 600 m a šlo se v tričku.
• K Vodnikovu domu kolem šesté. Večer měsíc na modrém nebi, západ slunce za horami, k večeři těstoviny ve vývaru z ešusu a nohy nahoru na zábradlí.
• Spali jsme v zimní místnosti chaty. Byla tam pořádná zima a nakonec nás tam bylo asi sedm.

Bohinjské jezero
Největší přírodní jezero ve Slovinsku, dlouhé asi 4 km, leží v Triglavském národním parku ve výšce 525 m. Na jeho východním konci jsou vesnice Ribčev Laz a Stará Fužina.

Uskovnica
Horská pastvina na okraji Pokljuky ve výšce kolem 1 150 m se salaši a kaplí Marie Královny míru. Jedno z výchozích míst na cestu k Vodnikovu domu.

Sobota 25.4.2026, Triglav (2 864 m)

• Po půlnoci měsíc nad zasněženými štíty. V šest slunce na vrcholcích, odchod od Vodnikova domu v půl osmé.
• Kolem skal a po sněhu na Konjsko sedlo (2 020 m), v půl desáté pauza na kamenech s výhledem až do údolí Bohinje.
• V deset u Domu Planika (2 401 m), dál už jen sníh a skála.
• Nad Planikou strmý sněhový žleb. Mačky, cepín, šlapat do stop toho před sebou a pod námi pořád hlubší sráz. V úzkém místě mezi skalními stěnami tvrdý sníh, do svahu skoro po čtyřech.
• Pak skála s ocelovými lany, místy zapadanými sněhem. Po poledni nahoře na Malém Triglavu (2 738 m).
• Z Malého Triglavu ostrý zasněžený hřeben, na obě strany stovky metrů dolů. Lana z části pod sněhem, šli jsme navázaní na laně jeden za druhým.
• Ve 13:27 všichni tři na vrcholu u Aljažovy věže, bez mraku a s výhledem přes celé Julské Alpy.
• Dolů stejným hřebenem, a to bylo horší než nahoru, protože se člověk dívá pořád do hloubky. Pod hřebenem na skalách balení lan a chvíle oddechu.
• Žlebem dolů k Planice kolem čtvrté, k Vodnikovu domu v půl sedmé.
• Pak ještě za tmy s čelovkami dolů k autu na Uskovnici, stejnou cestou přes Tosc, kterou jsme den předtím šli nahoru.
• Hledali jsme otevřenou hospodu na večeři, našli jen putiku s pivem. Večeře tedy pivo a zbytky jídla ze zásob.

Triglav
Nejvyšší hora Slovinska a Julských Alp (2 864 m) a národní symbol, je na slovinském znaku i vlajce. Na vrcholu stojí Aljažova věž, plechový úkryt, který tu v roce 1895 postavil kněz Jakob Aljaž, když vrchol koupil od obce za jeden zlatý.

Dom Planika pod Triglavom
Horská chata ve výšce 2 401 m pod jižní stranou Triglavu. Odtud se jde na vrchol přes Malý Triglav po zajištěné cestě.

Triglavský národní park
Jediný národní park ve Slovinsku, jako národní park vyhlášený v roce 1981. Zabírá skoro celé slovinské Julské Alpy, včetně Bohinjského jezera a Pokljuky.

Neděle 26.4.2026, Bohinj, Bled a cesta domů

• Ráno ve Staré Fužině, pavučina v trávě, dřevo naskládané u domu.
• Rozloučení s Bohinjským jezerem u přístaviště v Ribčevu Lazu.
• Zastávka u Bledského jezera, pak přes Rakousko domů.