Vietnam 2023: nočními autobusy a na skútru

Vietnam ve dvou

S Hankou jednou za rok vyrážíme někam bez dětí. Vietnam jsme měli dlouho na seznamu míst, kam se chceme podívat. Jihovýchodní Asii mám rád: dobré jídlo, milí lidé a příjemné klima, aspoň tak jsem ji znal z Kambodže, Thajska a Bornea.

V létě 2023 jsme tedy vyrazili: z Hanoje na lodi do zátoky Ha Long, na ostrov Cat Ba, do hor u Sapy, na skútru okruhem kolem Hà Giangu a nakonec letadlem do Da Nangu, Hội Anu a k chrámům Mỹ Sơn. Delší přesuny jsme jezdili nočními autobusy s lůžky. Večer si lehneš do kajuty a ráno jsi na místě, to byl zážitek sám o sobě. V horách a pak v Da Nangu jsme měli půjčený skútr, řídil jsem já.

Moje představy o jihovýchodní Asii se ve Vietnamu potvrdily jen napůl. Jídlo bylo výborné, všude levno a bezpečno. Lidi mi ale milí nepřišli. Pořád nás někdo předbíhal a úsměvů moc nebylo. Mám pocit, a potkali jsme cestovatele, kteří to viděli stejně, že na povaze tu zanechal stopu komunistický režim. Nejlíp se k nám chovala průvodkyně Già Mú u Sapy, která není etnická Vietnamka, ale patří k utlačované menšině z hor u čínské hranice.

Co mi z Vietnamu zůstalo? Skútr v horách kolem Hà Giangu, den a noc u Già Mú, výborné jídlo a šílené vedro.

Středa 26.7.2023, Hanoj

• Odpoledne taxíkem do starého města. Už z okna bylo vidět, co všechno se dá naložit na skútr: přepravky, pytle, celé domácnosti.
• Hotel ve starém městě, v pokoji výtah jako skleněná kabina. Za soumraku první procházka k jezeru Hoàn Kiếm.
• Večer ulice plné stolečků a plastových stoliček, krámky se zlatem a hodinkami, lampiony, Prague Pub v ulici Tạ Hiện 😄

Hanoj
Hlavní město Vietnamu. Staré město u jezera Hoàn Kiếm vzniklo z řemeslnických cechů, většina ulic začíná slovem Hàng (zboží) a podle názvu se poznalo, co se v ní prodávalo: Hàng Bạc stříbro, Hàng Gai hedvábí, Hàng Muối sůl. Dnes se tam dá koupit skoro všechno všude.

Čtvrtek 27.7.2023, Hanoj – zátoka Ha Long

• Ráno autobusem z Hanoje k moři a nalodění. Kajuta s balkonem přímo nad vodou a výhledem na vápencové ostrovy.
• Odpoledne bambusovou loďkou s veslařkou do skal, kánoe, jeskyně, plovoucí krámky. Hanka si koupila kuželový klobouk nón lá.
• Noc na lodi v zátoce.

Zátoka Ha Long
Přes 1 600 vápencových ostrovů a skalisek v Tonkinském zálivu, na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1994. V roce 2023 k ní UNESCO přidalo i souostroví Cat Ba.

Pátek 28.7.2023, zátoka Ha Long – Cat Ba

• Ráno na kajaku od lodi, dopoledne ještě po zátoce. Kolem poledne nás vysadili na Cat Ba a elektrickým autobusem jsme jeli do města.
• Odpoledne akvária s humry a ostrorepy před restauracemi a pláž narvaná k prasknutí, víc lidí než písku. Kokos na terase, koupání v bazénu s výhledem na zátoku.
• Večer krab k večeři a noc ve městě Cat Ba.

Sobota 29.7.2023, Cat Ba – Hải Phòng – Hanoj

• Ráno přes ostrov do národního parku. Pěšina džunglí, liány, motýli, kokos na osvěžení.
• Výstup na vyhlídku s výhledem na zelené vápencové kopce. Bylo takové vedro, že jsem nahoře vypil colu na ex.
• Odpoledne trajektem do Hải Phòng a autobusem do Hanoje.
• Večer v Hanoji ulice s vlakem: koleje vedou mezi domy, kavárny mají stolečky skoro na pražcích a ve 21:24 projel vlak pár centimetrů od nás.

Cat Ba
Největší ostrov souostroví Cat Ba. Zhruba polovinu ostrova zabírá národní park založený v roce 1986, první ve Vietnamu, který chrání les i moře.

Ulice s vlakem v Hanoji
Úsek železnice ve starém městě, kde trať vede těsně mezi domy a kavárnami se stolečky skoro na kolejích.

Neděle 30.7.2023, Hanoj – Sapa – Tả Van

• Brzy ráno v Hanoji a hned dál autobusem s lůžky do hor. Snídaně ve stylu phở na zastávce u cesty.
• Ze Sapy nás údolím Mường Hoa vedla průvodkyně Già Mú, moc milá paní z vesnice v horách. Prošli jsme s ní celé okolí: vesnice, prasata a buvoli na cestě, děti, ženy ve výšivkách.
• Večer nás nechala přespat u sebe doma, v chudém domku v horách. Vařila na ohni v kuchyni a večer byl stůl plný domácích jídel, s námi celá její rodina i děti. Den s Già Mú je pro mě asi nejlepší zážitek z celého Vietnamu.

Sapa a údolí Mường Hoa
Horské městečko na severozápadě Vietnamu. Údolím Mường Hoa vedou treky přes rýžové terasy a vesnice Hmongů a Dzaů, mezi nimi Lao Chải a Tả Van.

Pondělí 31.7.2023, Tả Van – Sapa

• Ráno v Tả Van, snídaně s palačinkami, holčičky a kluci, kteří se vozí na buvolech.
• Già Mú nám ukázala, jak se ze lnu dělá plátno a jak se barví indigem. Modré látky se suší na plotech po celém údolí.
• Trek mezi rýžovými terasami, déšť a deštník, bambus, kachňata. Indigové látky sušící se na plotech.
• Odpoledne zpátky v Sapě, pivo s výhledem a masáž. Večer nočním autobusem s kajutami do Hà Giangu.

Úterý 1.8.2023, Hà Giang – Quản Bạ – Yên Minh

• Ráno z nočního autobusu v Hà Giangu. Na trhu buddhova ruka (citrus, který vypadá jako prsty), bubble tea, na zdi propagandistická malba se srpem a kladivem.
• V půjčovně jsme si vzali skútr na celý okruh, řídil jsem já, Hanka vzadu s batohy.
• Oběd v hospodě u silnice, kafe v Quản Bạ.
• Večer nás chytil liják, jeli jsme za tmy v pláštěnkách. Spali jsme v penzionu v Yên Minh, kde se motorky parkují přímo v obýváku a rodina večeří na zemi vedle nich.

Okruh Hà Giang
Horské silnice na nejsevernějším cípu Vietnamu přes krasové náhorní plošiny, dnes jedna z nejoblíbenějších tras na motorce nebo skútru.

Středa 2.8.2023, Yên Minh – Lũng Cú – Đồng Văn

• Serpentiny přes hory, v zrcadle u silnice Hanka v helmě.
• Lũng Cú, vlajková věž na nejsevernějším místě Vietnamu, pohraničníci na vyhlídce.
• Večer přišel liják. Cestou do Đồng Văn jsme v dešti potkali místní, kteří tlačili motorku. Do hotelu jsem dorazil v pláštěnce a návlecích na boty.

Lũng Cú
Nejsevernější bod Vietnamu. Na hoře Rồng (Dračí) stojí 33 m vysoká vlajková věž, současná podoba je z roku 2010.

Čtvrtek 3.8.2023, Đồng Văn – Sủng Máng – Du Già – Hà Giang

• Selfie na skútru nad údolím u Sủng Máng.
• Vesnice Hmongů a děti u kamenných domků, sušení kukuřice na silnici, výhledy do zelených údolí.
• Koupačka pod vodopádem u Du Già s místními kluky, pak oběd v dřevěné hospůdce nad vodou.
• Večer duha a mlha nad horami. Skútr jsme vrátili v Hà Giangu, kde jsme si ho půjčili, a nočním autobusem s kajutami jeli do Hanoje.

Pátek 4.8.2023, Da Nang – Hội An

• Ráno z autobusu rovnou na letiště, z Hanoje jsme do Da Nangu letěli. Tady jsme si půjčili druhý skútr. Hotel u pláže, bazén na střeše, kulaté rybářské loďky na písku.
• Večer v Hội Anu: řeka plná lodiček s lampiony, lampiony v každé ulici, drink u vody.

Hội An
Staré obchodní město na řece Thu Bồn, na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1999. Večer svítí tisíce lampionů.

Sobota 5.8.2023, Hội An – Da Nang

• Skútr nám v Da Nangu půjčili přímo v hotelu. Hanka si den předtím v Hội Anu vyhlédla obrazy a tak moc se pro ně chtěla vrátit, že statečně sedla na skútr sama. Na motorce přitom nikdy nejezdila, natož aby ji řídila, a řidičák taky nemá. Přes hodinu se proplétala hustou dopravou, obrazy koupila a dneska visí u nás v obýváku na stěně 😄
• Večer restaurace s akvárii, krabi a humři, které si vybereš a oni je uvaří.

Neděle 6.8.2023, Da Nang – Mramorové hory – Mỹ Sơn

• Mramorové hory: schody, jeskyně se svatyněmi a sochami Buddhy, vyhlídka na město a moře.
• Odpoledne skútrem na jih, stín motorky na silnici, rybáři na řece, oběd v hospodě u cesty.
• Večer hotel u Mỹ Sơn a koupání v bazénu za tmy.

Mramorové hory
Pět vápencových a mramorových kopců na jih od Da Nangu, pojmenovaných podle pěti živlů: kov, voda, dřevo, oheň a země. V jeskyních jsou buddhistické svatyně a pagody.

Pondělí 7.8.2023, Mỹ Sơn – Da Nang

• Dopoledne chrámy Mỹ Sơn, k vykopávkám elektrovozítkem, cihlové věže v džungli.
• Odpoledne tržnice v Da Nangu: durian, sušení mořští koníci a hromady čaje, který jsme nakoupili domů jako dárky. Fresh z manga a maracuji tam byl tak famózní, že jsem si dal dva.
• Cestou z tržnice, těsně před odletem, nás zastavili policajti a dostal jsem pokutu, protože jsem neměl mezinárodní řidičák. Pěkně mastnou: jídlo v restauraci běžně stálo kolem 40 Kč a pokuta přes 2 tisíce. Nepotěšila.
• Večer výhled na noční Da Nang a odlet domů.

Mỹ Sơn
Areál hinduistických chrámových věží Čamské říše, která na pobřeží dnešního Vietnamu vzkvétala od 4. do 13. století. Na seznamu UNESCO od roku 1999.