Drahá dovolená, která nešla zrušit
V únoru 2008 jsme vyrazili s Hankou a holkama na dva týdny do Karibiku. Barce byly tři roky, Žofince rok. Žofinka byla malinká, hubená a moc nejedla.
Hanka na poslední chvíli ani nechtěla jet, aby se jí něco nestalo. Jenže všechno bylo zaplacené, měli jsme bydlet v poměrně luxusním resortu v Boca Chica (myslím, že to byl Don Juan) a na tehdejší poměry to byla extrémně drahá dovolená, která nešla zrušit. Tak jsme letěli.
Sobota 2.2.2008, Boca Chica
První den u moře. Modrá lehátka, palmy, slunečníky ze sušené trávy a holky hned v písku. Odpoledne jídlo v hotelové restauraci, procházka kolem bazénu a večer na pokoji Žofka objevovala, kam všude se dá vylézt.
Neděle 3.2.2008, Boca Chica
Dopoledne portréty u oranžové zdi, holky v kloboučcích a Žofinka s velkýma očima. Pak pláž se zelenými slunečníky, stavění v písku a prodavačka s košem na hlavě.
Na pláži se k nám přidala rodinka místních. Hodně se na nás lísali, včetně Žofinky. Zpětně si myslím, že kritická chvíle je vidět právě tady, na fotce Žofky v kočárku a místního kluka vedle ní.
Boca Chica
Letovisko asi 30 km východně od Santo Dominga, kousek od mezinárodního letiště Las Américas. Pláž chrání korálový útes, takže voda v zátoce je mělká a klidná.
Pondělí 4.2.2008, Boca Chica
Ranní procházka po resortu: třípatrové červenooranžové budovy s bílými zábradlími, bloky očíslované jako na sídlišti, bazény a strom s obřími kořeny nad oblázky.
Úterý 5.2.2008, Boca Chica
Žofka většinu dne strávila v šátku na mně, na zahradě, u baru i na pláži. Barka mezitím lítala po dřevěných lávkách s míčem.
Středa 6.2.2008, Boca Chica
Vyrazili jsme s kočárkem ven z resortu, do ulic Boca Chica. Pastelové domy s oprýskanými zdmi, motorky na každém rohu, auto rozebrané rovnou na ulici, stánky z prken, banánovníky a zubní ordinace s velkým namalovaným zubem na zdi. Holky jely v kočárku spolu a u jedné zastávky se k nim hned přitočil místní kluk.
Čtvrtek 7.2.2008, Boca Chica – Bayahibe – Isla Saona
Celodenní výlet na ostrov Saona. Ráno autobusem přes města a vesnice, motorky všude kolem, Žofka usnula Hance v náruči. S námi jel i Dědek, Čech s knírkem, se kterým jsme se v předchozích dnech zkamarádili.
V Bayahibe jsme nastoupili na katamarán. Na palubě se tančilo a posádka fotila hosty. Pak ostrov: bílý písek, palmy skloněné nad vodou a moře tak průzračné, že to vypadalo jako bazén. Barka lezla po palmě s Dědkem, Žofka seděla v písku pod palmou. Zpátky jsme se zastavili na mělčině, kde se stojí po pás ve vodě uprostřed moře.
Jenže Žofka dostala na katamaránu horečku, přestala jíst a bylo zaděláno na průšvih. Druhý den, v pátek, jsme nakonec jeli taxíkem do nemocnice, naštěstí nějaké verze pro bohaté cizince. Taxikář jel jako prase, až jsem ho musel svou „excelentní“ španělštinou krotit. V nemocnici dostala Žofinka kapačky, byla dehydrovaná. Barku nám mezitím hlídal Dědek.
Všechno dobře dopadlo, ale Hanka dodnes tvrdí, že tam Žofinka málem umřela.
Isla Saona
Ostrov u jihovýchodního cípu Dominikánské republiky, součást národního parku Cotubanamá (dříve Parque Nacional del Este). Výlety sem jezdí z Bayahibe katamarány a rychlými čluny.
Sobota 9.2. – Pondělí 11.2.2008, Boca Chica
Z dalších dní mám jen pár fotek. Žofinka hodně spala, ale v pondělí večer už si holky zase hrály na balkoně.
Úterý 12.2.2008, Boca Chica
Barce zaplétala místní paní v resortu copánky s korálky. Žofka už se zase smála z kočárku, na tváři bílé šmouhy krému na opalování.
Odpoledne portréty u dveří na pokoji a večer Hanka se Žofinkou u oranžové zdi.
Středa 13.2.2008, Boca Chica
Ještě jednou do města. V obchodě se suvenýry seděli papoušci ara, po ulici jezdily pick-upy naložené banány, na zahrádce se sedělo u stolu a v kůlně spal chlap na stočeném laně.
Čtvrtek 14.2.2008, Boca Chica
Dopoledne Žofka s telefonem v puse. Večer jsme slavili Valentýna: večeře v restauraci a na talíři langusta skoro přes celý stůl 🙂
Pátek 15.2.2008, Boca Chica – letiště Las Américas
Poslední ráno, holky spaly, pak řádění v posteli a Žofka se nakonec usadila rovnou v kufru. Večer odlet z letiště Las Américas.
